Pokračujeme s článkem o válce na Ukrajině, zprostředkovávajícím nám pohled do myšlení běžného ruského obyvatele, přičemž obyvatel tento není karikaturou ani propagandistickou obludou. Nepřekypuje nadšením ve vztahu k válce, ale ani si plačky poníženě nesype popel na hlavu za věci, které sám nezpůsobil. Ve druhé části analyzuje ekonomický a mediální aspekt celé rusko-ukrajinské války.
Jelikož byl článek publikován 21. září, máme dnes značnou výhodu nad jeho autorem, jelikož disponujeme znalostí budoucnosti. Jeden takový moment se objevuje právě zde, když autor dochází k závěru, že mobilizace v Rusku není možná. Jak známo, ještě týž den byla v Rusku částečná mobilizace opravdu nakonec vyhlášena a dnes můžeme zhodnotit, že i přes všechny komplikace a nedorozumění toto rozhodnutí ruská ekonomika ustála a svůj cíl částečná mobilizace vyplnila. Autor sám na to okamžitě ještě týž den sám poukázal. Pro nás z toho plyne jednak ponaučení, že i když založíme své úsudky na fungující analýze, tak při neúplné znalosti situace (a tak tomu je vždycky při aktuálních událostech) můžeme dojít k mylným závěrům. My tady ale nejsme proto, abychom se napojili ze studny moudrosti a získali prozřetelnost stvořitele. Náš článek nám má především ukázat způsob myšlení, který je argumentovaný a analytický, i když se neztotožňuje s oficiální pozicí. Jinými slovy: ne všichni v Rusku jsou kreténské karikaturní zombie.
