čtvrtek 24. března 2022

Sláva Ukrajině! - Koho podporujeme?

Nastal čas opět pohovořit o Ukrajině. Od začátku nové fáze vojenského konfliktu ve východní Evropě uběhly už tři týdny, emoce trochu opadly, procesy se posunuly vpřed a můžeme už o celé situaci mluvit o něco objektivněji a neutrálněji. Už i já se cítím dostatečně vyrovnaně na to, abych něco o celé události napsal. Čeho si všímám v téhle problematice u nás asi nejčastěji, je to, že většina lidí v tuzemsku je v otázkách východní Evropy naprosto dezorientovaná. Skoro nikdo nechápe, co se děje, proč se to děje a kam to celé spěje. Lidi jsou podle mého názoru stiženi dlouhodobou degradací našeho vzdělání, společenských věd a kultury, což má za následek naprostý krach kritického myšlení ve většině oblastí lidské činnosti. Lidi nepoužívají logiku a nepracují s realitou okolo sebe, ale dávají přednost myšlení pomocí absolutních neměnných kategorií, axiomů a stereotypů, které se v jejich hlavách za poslední desetiletí nastřádaly. Ukrajinský konflikt, stejně jako jeho první fáze roku 2014, ukazuje, že naše společnost je hluboce pod vlivem informační války velkých mocností a obyčejný člověk není schopen se v dnešním světě spolehlivě orientovat.

Pouliční boje mezi oddíly DLR a ukrajinskými silami
v Mariupolu. Natáčeno z pohledu vojáka DLR.

sobota 4. září 2021

České ARBEIT MACHT FREI: po stopách přízračné cedule

Aniž bych přímo chtěl nějaké jedno téma rozpitvávat dlouhodobě v několika článcích za sebou (radši bych, aby se témata střídala), stává se, že při nějakém výzkumu takových témat narazím ještě na další zajímavosti, které by stály za zveřejnění a rozšíření. Uděláme teď tedy malou výjimku a plynule navážeme na poslední článek o rudé hysterii.

Dějiny 20. století se dnes ve školách vykládají z pohledu teorie o totalitarismu a stejně na ně nahlíží i dnešní společnost. Ve zkratce jde o toto: existují režimy demokratické (jako máme dnes my) a existují režimy totalitní, konkrétně fašismus a komunismus. Fašismus a komunismus je to samé, protože mají některé společné rysy – užívání násilí, vládu jedné strany, jakoby nedemokratické řízení státu a další a další vlastnosti. Definice totalitních režimů spoléhá na to, že budeme počítat povrchní podobnosti a ignorovat rozdíly a historický kontext, přičemž budeme naprosto zapomínat na podobnosti mezi totalitními režimy a „demokratickými“ režimy. Mnohé z prvků, které se vyčítají fašismu a komunismu a které je mají nacpat do jednoho pytle, platí bez problému na demokratické USA nebo imperiální Velkou Británii. Teorie o totalitních režimech má za úkol shrnout všechny alternativy dnešnímu státnímu a společenskému zřízení na hromadu a označit je ceduličkou „ZLO“.


Téma dnešního článku.

pondělí 23. srpna 2021

Rudá hysterie, lágrová literatura a jejich paradoxy

Někteří z nás se možná v životě setkali s červenou brožurkou Krvavé jahody, ve které je obsaženo vyprávění Věry Sosnarové, československé vězeňkyně v sovětském gulagu. Žánrově jde o tzv. lágrovou literaturu a přesně podle zákonů tohoto „žánru“ se v Krvavých jahodách líčí neskutečná nelidská utrpení ubohé dívky, která byla proti své vůli a neprávem zavlečena do strašlivého komunistického pekla na Sibiři, kde ji roky týrali, znásilňovali a nutili pracovat v nehumánních podmínkách. Věra Sosnarová kromě tohoto také pravidelně objížděla (a možná ještě objíždí) obce v Česku a na svých přednáškách ukájela zvědavost obecenstva podrobnostmi o hrůzách komunistické totality. A jak se nedávno ukázalo, Věra Sosnarová je špinavá lhářka a její strašlivé zážitky z lágrového života jsou obyčejnou smyšleninou vycucanou z prstu.