Někteří z nás se možná v životě setkali s červenou brožurkou Krvavé jahody, ve které je obsaženo vyprávění Věry Sosnarové, československé vězeňkyně v sovětském gulagu. Žánrově jde o tzv. lágrovou literaturu a přesně podle zákonů tohoto „žánru“ se v Krvavých jahodách líčí neskutečná nelidská utrpení ubohé dívky, která byla proti své vůli a neprávem zavlečena do strašlivého komunistického pekla na Sibiři, kde ji roky týrali, znásilňovali a nutili pracovat v nehumánních podmínkách. Věra Sosnarová kromě tohoto také pravidelně objížděla (a možná ještě objíždí) obce v Česku a na svých přednáškách ukájela zvědavost obecenstva podrobnostmi o hrůzách komunistické totality. A jak se nedávno ukázalo, Věra Sosnarová je špinavá lhářka a její strašlivé zážitky z lágrového života jsou obyčejnou smyšleninou vycucanou z prstu.
Lágrová literatura, ať je
z jakékoli doby a země, má jisté osobitosti: jednak ji čtenář velmi často mylně
bere jako pravdivou historickou studii (guru lágrové literatury, Alexandra Solženicyna,
citují i historici, třebaže fakticky je to na úrovni Harryho Pottera), a
také je většinou stižena nelogičností děje a rozporuplným jednáním postav.
Zkrátka, aby autor mohl vykreslit absolutní zlo, surovost a nelítostnost
dozorců, vojáků a spoluvězňů, musí obětovat jejich normálnost, motivace, které
by mohli mít, pocity, názory... všechno to, co dělá z postavy lidskou
bytost. Ve výsledku se nám dostává karikatury – groteskní hororové pohádky, mající
za úkol zmanipulovat nekriticky uvažujícího čtenáře a probudit v něm hněv
a znechucení. Opus Věry Sosnarové odpovídal absolutně ve všech ohledech těmto
výše uvedeným bodům.
absurdní grotesknosti, kde odporní komunisti zabíjejí
kohokoli se jim zachce bez jakéhokoli důvodu, jen aby
ukojili svou krvelačnost, je i ukrajinský film Červonyj.
Podobnost jednotlivých debilit v Červoném a Krvavých jahodách
je mnohdy rozpoznatelná i při povrchním obeznámení.
Např. zastřelení autority osobně velitelem lágru ihned po
jejích příchodu do tábora. O retardovanost jde proto, neboť
odsouzenci byli posláni do tábora, aby pracovali - pokud by je
takto ochrana jen tak střílela, tak jim nebude mít kdo plnit
normu. Takové věci ale Věře Sosnarové a jejím kolegům
většinou do kebule nepřijdou.
Nebylo pro mě nakonec až takovým
překvapením zjistit, že Věra Sosnarová žádná vězeňkyně gulagu nebyla a že se
jen svezla na populární vlně disidentství, aby si zajistila v nové demokratické
společnosti prestižní místo komunistické oběti a nějaký ten peníz.
Představitelé KDU-ČSL (kteří tuto lživou hrdinku nominovali na vyznamenání) se
také nechali tenkrát slyšet, že „není důležité, jestli to opravdu prožila, ale
důležitý je obsah jejího příběhu“. Což pro mě znamená, že „je nám jedno, že to
tvrzení je lež, stejně je to pravda, i když je to lež“. Takže, slyšte, milí
čtenáři: prohlašuji tady veřejně, že předsednictvo KDU-ČSL se zabývá
zoofilií se psy. V roce 2019 mě unesli, svázali a nutili se dívat na to,
jak má tehdejší předseda KDU-ČSL sex se psem. Je to mé naprosto upřímné a
neomylné svědectví. A pokud by se náhodou ukázalo, že jsem si to vymyslel,
tak říkám předem: důležitější je příběh než to, zda jsou mé zážitky
autentické. Neprůstřelná argumentace z dílny lidovců, bravo, pánové,
děkuji za tento skvělý debatní chvat, budu jej používat v budoucnu.
Odhalení, že Věra Sosnarová je
jen ulhaná důchodkyně s pochybnou morálkou, ale ve společnosti nevzbudilo
zájem o revizi lágrové literatury, ani pokusy o nové nahlédnutí na komplexní
problematiku represí v SSSR, u nás, nebo i jinde. Prostě se ze seznamu
„zaručeně pravdivých svědectví o hrůzách totality“ vyškrtlo jedno jméno a
zbytek zůstal stejný, nehledě na jasné podobnosti a stejně pochybnou úroveň
dokazování. Některé takové fantaskní mýty o dějinách 20. století jsem byl
schopen rozebrat i já. Ostrov kanibalů, Stalinův údajný experiment na živých
lidech, nebyl žádným experimentem, ale organizačním přešlapem, za který byli
viníci tvrdě potrestáni. Politické represe v SSSR se vyčíslují na 20–100
milionů obětí, zatímco reálně odsouzených (a zdaleka ne všechny tyto odsoudili k smrti) za kontrarevoluční činnost jsou na
základě dokumentů jen necelé čtyři miliony během 30 let. Ukrajinský Holodomor
je vykreslován jako záměrná genocida Ukrajinců, zatímco dokumentační potvrzení
tomu nikde nenajdete, vždycky je to jenom jedna babka povídala. A mohl bych
takových přehnaných nesmyslů o dějinách 20. stol. dál rozebírat desítky a
desítky, během zbytku svého života.
Je toto zítřek? Amerika pod komunismem.
Hrozba, děs, hysterie
Termín „rudá hysterie“ na české
wikipedii chybí. Anglicky se většinou používá red scare (rudý děs),
v ruštině existuje i termín красная угроза (rudá hrozba). Český
pojem rudá hysterie je můj osobní překlad tohoto termínu, který podle mě
adekvátně vystihuje podstatu jevu (je pravděpodobné, že v češtině se pro
to na různých místech budou používat různá jiná slova). Obecně jde o
propagandistické snahy různých států démonizovat dělnické hnutí. Typickým
obdobím rudé hysterie je např. epocha mccarthismu v USA 50. let,
nicméně dalších příkladů je ve 20. století celá řada: USA a Polsko ve 20.
letech, Německo ve 20. a 30. letech, USA v době kubánské krize apod. Cílem rudé
hysterie bývá vytvoření informačního šumu, který by znemožnil komunistickým
agitátorům zpracovávat obyvatelstvo. Používá se k tomu kterákoli metoda –
noviny, plakáty, TV. A jde o snahu vyvíjenou buď přímo státní mocí, nebo sice
soukromými osobami, avšak jasně napojených na státní moc. Komunismus tehdy bývá
obviněn z absolutně všeho negativního, co si jen můžeme usmyslet. Je to
metoda informační války, kterou kapitalistické státy 20. stol. uplatňovaly
v dobách ekonomických a politických krizí nebo vnější hrozby (třeba v
případě meziválečného Polska). V dnešní české společnosti se stále ještě
objevují jedinci, kteří jsou svatosvatě přesvědčeni, že v demokratických
liberálních státech neexistovala a neexistuje oficiální politická propaganda a
nebyly a nejsou tam politické procesy s nepohodlnými aktivisty. Že tam je
abstraktní svoboda. Taková představa je výplodem naivní a zmanipulované
idealistické mysli. Každý stát realizuje politickou propagandu, zpracovává
obyvatelstvo a brání své zájmy. A to není dobře a není to špatně, je to prostě
fakt, takto stát prostě funguje, je to jedna z jeho primárních funkcí.
Démonizace nepřítele probíhala aktivně na obou stranách železné opony.
Propagandistický americký film z roku 1971, "If Footmen Tire You,
What will Horses Do?" se vyznačuje podobně groteskní absurditou,
jako většina pohádek Věry Sosnarové a jí podobných. Popravy bez
ladu a skladu, pomatenost a zákeřnost komisařů ve fiktivní
komunistické Americe se od Věřina hyperbolizovaného lágrového
pekla příliš neliší.
Rudá hysterie není sama o sobě umělecký žánr: je to spíš narativ – prvky rudé hysterie se vkrádají do filmů, literatury, her i hudby. Někteří autoři to dělají vědomě, jiní nevědomě. Kde se s narativem rudé hysterie setkáváme? Jelikož film je dnešnímu člověku nejvíce blízká a známá forma umění, zběžně bychom mohli zmínit třeba Most špionů, Bílé peklo, Nepřítel před branami nebo Černobyl od HBO. Absurdní množství prvků rudé hysterie v sobě obsahuje i dnešní kinematografie Ruské federace (to jen tak mimochodem pro ty mudrce, kteří tvrdí, že dneska vládnou v Rusku stejně komunisti): státními fondy financované filmy, jako sága Unaveni sluncem, Stalingrad, Zulejka otevírá oči (seriál státní ruské televize podle stejnojmenné knihy). Seznam tím v žádném případě nekončí, ale pro představu a vaši možnost ověřit si, jak to vypadá, to postačí.
Jedním takovým filmem, také
postiženým rudou hysterií, je i animovaný film Superman: Rudá hvězda.
Jde o příběh v alternativní historii, kdy je Superman během studené války
ne na straně USA, ale SSSR. Sledujeme v něm kromě super-protagonisty i
postavy z vysokých kruhů USA a skrze tento konflikt se nám autoři
pokoušejí přiblížit údajnou ideologickou rozporuplnost totality. Seriál
podrobně rozebral na svém Youtube kanálu ruský bloger Oleg Kulov a v jeho
rozboru se na konci nachází, podle mého názoru, velmi trefný popis podstaty
rudé hysterie, který je zpracován mnohem líp, než bych to já kdy svedl. Úryvek
jsem přeložil a nabízím jej k pročtení zde. Předem bych rád ještě uvedl do
kontextu druhý odstavec o Americe, Američanech a americkém jednání – jelikož se
film odehrává v SSSR a USA, Oleg analyzuje rétoriku rudé hysterie právě ve
vztahu k americké kultuře. Není to o tom, že by nesnášel USA, nebo
něco podobného.
Pokud Rusko zvítězí, muži v Americe
budou sterilizováni a ženy budou bezbranné
proti asijským hordám!
Oleg Kulov: paradoxy antikomunistického narativu
Animovaný film, který spatřil světlo světa roku 2020, je ideální, prakticky mccarthistickou agitkou a vzorovým strašákem epochy rudé hysterie. Je natočen podle standardů té nejkonzervativnější, nejošumělejší a nejzaostalejší scenáristiky, a právě tímto se vysvětluje celý ten „děj“, který se ve filmu odehrává. Dokonce i výjimečně nepozorný divák si mohl snadno všimnout, jak neuvěřitelně neživotaschopní, tupí, nelogičtí, iracionální a zlí jsou komunisti ve filmu. Zabývají se absolutně pitomýma blbostma, páchají jakési fantastické zločiny, bláznivě kruté a totalitární, nejen bez nějaké pochopitelné příčiny, ale i bez nějakého přínosu. Absolutně navzájem se vylučující kroky a činy, politika absurdity a naprosté nechápavosti.
Jinými slovy, jednají ne tak, jako jednají Američané. Američané jednají správně, neboť jsou to Američané – a správné to je, protože je to americké, zatímco ne-Američané jednají nesprávně, protože to nejsou Američané. A protože neamericky znamená nesprávně. Amerika jedná správně. Amerika vždy jednala správně. Vždy jednala tak, jak jedná dnes, bránila stejné hodnoty, jako brání dnes. Žila tak, jako žije dnes a bude jednat a žít stejně, jen ještě lépe. Pravidlo platí absolutně – bez výjimek, bezpodmínečně, nezávisle na okolnostech. Nezní to jen jako schizofrenické blábolení bláznů, ale také skoro jako... náboženství.
"Socialismus škrtí zemi"
Naprosto nevinná propaganda,
která samozřejmě nikoho nedehumanizuje
a vede jen konstruktivní debatu s těmi,
kdo má odlišný názor.
Celý narativ rudé hysterie nás vede k tomu, že komunisti jsou nenormální šílenci, jejichž skutky nemají žádný smysl, protože opustili Boha. Komunisti byli za smíšení ras, zničení bělochů, vládu Židů a rozmnožení mongoloidů, když byla segregace v USA reálnější, než bezplatné zdravotnictví – a komunisti se stali etno-nacionalisty ve chvíli, kdy Američané začali fetišizovat vlastní národní menšiny. Komunisti byli vrahy civilizace, když dali ženám jakési práva, a zároveň se stali také prvními misogyny, když se v USA rozhodli rozšířit genderovou nomenklaturu vládnoucí třídy. Komunisty během celých dějin obviňovali z podporování nejrůznějších zvrácenců a nepřirozených choutek (bez ohledu na skutečnost) a okamžitě, jakmile se slovo „zvrácenec“ stalo nadávkou, je začali vinit z tradicionalismu a konzervativismu.
Komunisti vystupují za anarchii i za totální kontrolu.
Komunisti zruší stát – absurdně posílí stát.
Zruší věznice – všechny do věznic naženou.
Rozdají zbraně do rukou všech – vezmou a zakážou zbraně všem.
Zakážou náboženství – zavedou náboženství.
Komunisti jsou za sexuální zdrženlivost – komunisti jsou za znárodnění žen.
Bolševik v rouše hadím se plazí z Ruska
do USA a přináší strašlivou budoucnost v podobě
jablka liberalismu (což už je naprosté wtf, ale nevadí).
Komunisti činí zlo ve jménu zla, protože jsou zlí, jednají neracionálně ve všem, nic u nich nefunguje. Komunisti jsou za všechno možné a proti všemu dohromady. Z jakéhokoli důvodu, v jednom textu, v jedné větě, jedním dechem. Komunisti jsou šílenci a jsou křivým odrazem všeho bohumilého, jako známé zrcadlo z Andersonovy pohádky Sněhová královna. Jestli antikomunismus hlásá „Kill commie for mommy“, pak komunisti budou hlásat „Kill mommy for commie“. Komunisti zakážou sex, počítačové hry, zakážou všechno, na co se jen můžete zeptat. A vnutí vám všechno, čeho se kdy můžete bát.
Je to šílenství a paradox sám o sobě, který je vytvořen speciálně nelogicky a rozporuplně, aby se dalo pracovat s obecenstvem nejrůznějších názorů, aby se dalo odpovědět na všechny otázky tak, jak je u konkrétního obecenstva potřebné a aby velkolepost a grotesknost nevyvolávaly pochybnosti o pravdivosti. Aby se hloupost vysvětlovala zákeřností, zákeřnost hloupostí a obě dvě bezbožností. Rétoriku rudé hysterie nemůžete vyvrátit prostě proto, že ona sama je nedokazatelná a neargumentovatelná. Je to náboženství se svým nemateriálním a ideálním rájem, peklem, Satanem, spasitelem a dalšími.
A jestli je něco kolem ne úplně v pořádku, nebo špatné, pak Satan zastírá zrak pozorovatele a ten by měl jít ihned znovu nalézt jistotu ve svatých textech. A tito proklatí bezbožníci žijí pouze proto, že Pán uložil vyvolenému národu ____________ (jméno národa doplňte dle potřeby), aby je vykořenil a privatizoval bohatství, která se náhodou, nespravedlivě, nebo ďábelskými kouzly dostala bezbožníkům do rukou. Můžeme si rezignovaně povzdechnout „ach jo“, ale taková karikaturní představa o světě se pevně zahryzla do masového vědomí Američanů. Pronikla do kultury a každodennosti a zakotvila se v nich natolik, že samotný ateismus není a nebude schopen se jí zbavit.
Musí vysoké školy najímat rudé profesory?
Jinými slovy, ať už budete
potřebovat komunisty obvinit z čehokoli, lze to v tomto „systému“
hodnot udělat. Kdeco, jakkoli šílený scénář lze obhájit ve stylu „no byli to
dementi“, nebo „no jim na lidském životu absolutně nezáleželo“. Je jedno, jaká
je faktická základna pro vaše tvrzení a jestli vůbec nějakou máte. V oblastech,
kde hodnoty a veřejné mínění diktuje rudá hysterie, neexistuje logika nebo
kritické myšlení, existuje jen nevyhnutelnost smířit se s absolutním zlem
a semknout se v boji proti němu. Otevřené propasti v logice se budou
vždy tolerovat, jako se dnes tolerují tyto:
- Proč by komunisti vyváželi miliony lidí daleko na nehostinnou Sibiř, aby je tam umučili hlady, nebo postříleli? Proč by na to plýtvali drahocennými surovinami, když zlikvidovat je lze mnohem efektivněji? Nepochybně proto, aby to bylo dramatičtější, jako ve filmu.
- Stalin je sice šíleným paranoikem, popravujícím v mžiku stovky lidí, ale roku 1939 Hitlerovi (který otevřeně prohlašoval, že zničit SSSR je nevyhnutelná nutnost) náhle „věří“, že na SSSR nezaútočí a jakoby nic nedělá na obranu země. Protože Stalin musí mít všechny záporné vlastnosti na světě, musí být zároveň hloupý i zákeřně vychytralý, jakkoli je to debilní.
- Komunismus je zároveň neskutečná opresivní totalitní mašinérie, kde není dovoleno nic a člověk je degradován na kolonku ve statistice, ale zároveň je v socialistické společnosti totální bordel, zvůle kriminálníků a neschopnost orgánů s tím cokoli dělat. Protože v představách naivů je totalita opravdu takový nelogický cirkus, pořádek i chaos v paradoxní jednotě.
Jak Stalin doufá, že zničí Ameriku
Když jsem v článcích o
Nazinu nebo Timothym Snyderovi mluvil o víře v Mordor, černokněžnících
nebo Sauronech, myslím přesně toto. Naprosto groteskní představy o tom, že
bezpečnostní orgány v socialistickém státě mohly bez soudu a vyšetřování
střílet lidi na ulici, kopat tajné masové hroby vlastních občanů, a i přes
všechno týrání, ponižování a vykořisťování vlastního obyvatelstva nečelit
povstání. A můžete argumentovat statistikou, dokumenty, materiálními důkazy,
logikou... ale na všechno toto existuje u spousty dnešních myslitelů ultimátní
obrana: my ani neznáme skutečný rozsah utrpení a řádění, jelikož... komunisti
po sobě nenechali žádné dokumenty ani jiné stopy! Takže důkazy o zločinech
vlastně ani mít nemůžeme, ale to nám nebrání v tom, abychom dělali šílené
nadstřelené závěry o milionech nevinných obětí. Neexistence materiálního důkazu
znamená v narativu rudé hysterie ve skutečnosti potvrzení pravdivosti
údaje. Nelogičnost a absurdita takových tvrzení tu přímo volá do nebes. Nelze to dokázat, nelze to ale ani vyvrátit - šach a mat, totalito! Jenže
než se stihnete zamyslet, tak vám většinou nějaká babička přispěchá pravdivě
povyprávět, jak si roku 1935 v tajze opékali na ohni lidské stehýnko. True
story, bro.
Bezejmenná, nestydatá ženská!
"Vdala jsem se za komunistu"
- plakát dalšího z propagandistických
filmů epochy Rudé hysterie (rok 1949)
Když byl socialismus v 90.
letech poražen, jako lavina se přehnala přes státy bývalého východního bloku
vlna „skutečné pravdy a objektivních posudků“. Historie byla přepsána
z bývalé socialistické verze na novou, svobodnou, nepropagandistickou
verzi. Šlo samozřejmě o to, že všichni odmítli původní zdrojovou bázi a
najednou jsme se pravdu mohli dozvědět pouze z knih a studií svobodné
západní Evropy a USA. Rudá hysterie, v tamní historické vědě často
obsažená (z politických důvodů, není se čemu divit), se svými maximálně
bizarními prvky si tak našla cestu i do hodnot a světonázorů dnešní
posttotalitní společnosti. Spousta z uvedených inkoherencí je dnes pevně
zakořeněna v myšlení běžného Čecha a Češky, přesně, jako to Oleg Kulov
konstatoval o Američanech. Absurdní představy o komunistických lágrových peklech
v našich občanech dále živí Věry Sosnarové, Timothyové Snydeři, Terezy
Stonišové v Reflexech a stovky dalších příslušníků inteligence, modelujících
veřejné mínění. Ti samí lidé vám také budou zasvěceně rozprávět o kritickém
myšlení, které je potřeba, aby se takové strašlivé časy nikdy nevrátily, aniž
by se pozastavovali nad nesmysly, které sami píšou a které sami nekriticky
hltají ve své neochvějné víře, že oni, demokratická společnost, nemohou být
zmanipulováni. Stává se také velmi často, že člověk se skvělými analytickými
schopnostmi je náhle jako mávnutím kouzelného proutku ztrácí, když řeč dojde ke
komunismu a když má něco analyzovat v období 50.-80. let našich moderních
dějin, natolik je společenský stereotyp pramenící z rudé hysterie silný.
Chtěl bych někdy v budoucnu
vidět objektivní a nezaujatou analýzu naší i cizí totalitní minulosti. Bez
groteskních a absurdních stereotypů, bez chřestotu nožů a ďábelského smíchu
zlostných přisluhovačů, bez autentických rozprávění neznámých babiček a
dědečků, kteří mohou být klidně i smyšlenými. Kde by byli aktéři dějinných
procesů vykresleni jako lidé, s vlastními motivacemi, systémem hodnot, jednajících
jak nejlépe umí ve jménu dosažení svých cílů. Takové dějiny jsou totiž nejen
skutečné, ale i mnohem zajímavější než trapné parodie na Harryho Pottera, kde
Voldemort je stejný, jen má knírek a rudou hvězdu ve znaku. Budu si ale myslím
muset počkat.
* * * * * * * * * * * * *
ODKAZY a ZDROJE
O lži Věry Sosnarové
KDU-ČSL a jejich mentální gymnastika
Oleg Kulov: O paradoxech antikomunistického narativu
Oleg Kulov: Superman: Rudá hvězda. Rozbor filmu.
Superman: Rudá hvězda - čsfd
O filmu "If Footmen Tire You, What will Horses Do?"
Plakáty jsou z openculture.com, americainclass.org a comics.ha.com
Žádné komentáře:
Okomentovat